Version 16.1 by davidbrazda61@gmail_com on 22.11.2018 13:33
Show last authors
1 (% class="p1" %)
2 Starý muž vypráví svůj příběh:
3
4 (% class="p1" %)
5 \\
6
7 (% class="p1" %)
8 Co dělá příběh příběhem?
9
10 (% class="p2" %)
11 \\
12
13 (% class="p1" %)
14 Jsem typ, který věci neokecává.
15
16 (% class="p1" %)
17 Nemám rád diplomatické odpovědi.
18
19 (% class="p1" %)
20 Nehraju si s formou, obsah je na čem záleží.
21
22 (% class="p1" %)
23 Zajimá mě jak věci fungují.
24
25 (% class="p1" %)
26 Někdo umí podat věci diplomaticky.
27
28 (% class="p1" %)
29 Já ne.
30
31 (% class="p1" %)
32 Říkám to přímo.
33
34 (% class="p2" %)
35 Vždycky jsem byl takový.
36
37 (% class="p2" %)
38 \\
39
40 (% class="p1" %)
41 Ale pak přišel příběh - a příběh, ten musíte vyprávět.
42
43 (% class="p1" %)
44 \\
45
46 (% class="p1" %)
47 A to vyprávění je způsob podávání informací, zadržování ostatních a přidávání jiných. Je o postupném dávkování informací o účelném zavádění na zcestí a opětném přivádění na správnou cestu. Je o vytváření vln.
48
49 (% class="p1" %)
50 Ve vyprávění totiž nejde o obsah. (Ve vyprávění nejde ani o formu) Vyprávění JE forma.
51
52 (% class="p1" %)
53 Nezáleží na tom, jak se to skutečně chronologicky stalo. Nemůžeme vám říct prostě jak to bylo. Protože pokud máme všechny informace a pokud pochopíme motivy všech postav, najednou není nikdo špatný. Najednou příběh není zajimavý - napětí se ztratí. To napětí totiž vzniká očekáváním a následnou konfrontací tohoto očekávání. A ta konfrontace pak dává příležitost k následné emoční houpačce díky jeho potvrzování nebo rozbouráváním. Ve správném poměru ovšem.
54
55 (% class="p2" %)
56 \\
57
58 (% class="p1" %)
59 Vyprávění je o využívání psychologických vzorců. Je formou manipulace. Vím, že když ti řeknu to a to - budeš si myslel to a to. Když ti k tomu ještě zahraju tuhle hudbu, budeš cítit to a to. Navíc to celé nesmí být příliš okaté, musíš si myslet, že si na to přišel sám. Ukážu ti jenom ty správné náznaky a tobě to pak dojde samo. Poslední krok uděláš sám a díky tomu necítíš, že tě vedu za ruku.
60
61 (% class="p1" %)
62 Nesmíš ani cítit, že tě za tu ruku držím. Mé doteky musí být neviditelné.
63
64 (% class="p1" %)
65 A tak tě zavedu někam, budeš něco očekávat a já ti pak ukážu, že je to úplně jinak. Rozbourám tvoje očekávání. A ty budeš překvapanej.
66
67 (% class="p1" %)
68 \\
69
70 (% class="p1" %)
71 Protože budeš něco očekávat, budeš mít nějaké domněnky, které si myslíš, že byly tvoje i když jsme ti je účelně implantovali využitím vzorců. A pak ti ty domněnky rozboříme něčím co jsi „nečekal”. A vznikne moment překvapení, tou konfrontací vzniká emoce. Celé spektrum emocí.
72
73 (% class="p1" %)
74 \\
75
76 (% class="p1" %)
77 A tenhle moment od nás lidé čekají.
78
79 (% class="p1" %)
80 Jsme tvůrci.
81
82 (% class="p2" %)
83 \\
84
85 (% class="p1" %)
86 Vytváříme očekávání. A díky němu pak máme v moci tvoje pocity.
87
88 (% class="p2" %)
89 \\
90
91 (% class="p1" %)
92 Máme v moci tvoje zklamání
93
94 (% class="p1" %)
95 ….když jsi to tak chtěl a není to tak.
96
97 (% class="p1" %)
98 Máme v moci tvoje překvapení
99
100 (% class="p1" %)
101 …když je to jinak než jsi čekal.
102
103 (% class="p1" %)
104 A máme v moci tvoje uspokojení
105
106 (% class="p1" %)
107 …když jsi to tak chtěl a konečně se to tak stalo.
108
109 (% class="p2" %)
110 \\
111
112 (% class="p1" %)
113 A pak je tu ještě něco - díky čemu necítíš naši ruku
114
115 (% class="p2" %)
116 \\
117
118 (% class="p1" %)
119 Je to tvá identifikace s postavou.
120
121 (% class="p2" %)
122 \\
123
124 (% class="p1" %)
125 Ať už je to hlavní hrdina - správňák, kterého spolužáci šikanují. Ten, který se vydá na dobrodružnou cestu. Ať už jsou to malé roztomilé děti, které potká na cestě a kterým je ubližováno nebo starostlivý rodiče.
126
127 (% class="p1" %)
128 Každá taková postava se ztotožní s něčím v tobě. Jsou to vzorce, stereotypy se kterými se naše vzorce, které takto nazýváme ztotožníme. Každý v sobě máme něco z hrdiny, něco z dítětě nebo rodiče.
129
130 (% class="p1" %)
131 Čím víc je postava skutečnější, tím více se s ním ztotožníte, tím více jste zaujatí, tím víc se ztrácíme  v příběhu.
132
133 (% class="p1" %)
134 \\
135
136 (% class="p1" %)
137 Tím více necítíte mou ruku, kterou vás vedu.
138
139 (% class="p2" %)
140 \\
141
142 (% class="p2" %)
143 A nakonec toto řemeslo přetvořili do uměí.
144
145 (% class="p2" %)
146 Byli lidé, kteří toto řemeslo studovali. Zlepšovali se v něm. Bylo jen pár takových. Pár vyvolených.
147
148 (% class="p2" %)
149 S úzkostlivou pečlivostí studovali vše. A když školu dokončili, byly pouze na začátku. Ještě nebyly připravení. Chyběl jim poslední krok.
150
151 (% class="p2" %)
152 Museli získat chybějící prvek. Museli získat zlato.
153
154 (% class="p2" %)
155 \\
156
157 (% class="p2" %)
158 A tak vyrazili na cestu.
159
160 (% class="p2" %)
161 Vyrazili Žít, Milovat. Získávat a Ztrácet. Radovat se a trpět.
162
163 (% class="p2" %)
164 A pak.. až nakonec
165
166 (% class="p2" %)
167 Až už nic nezbylo..
168
169 (% class="p2" %)
170 ..se vrátili zpět..
171
172 (% class="p2" %)
173 S tím zlatem..
174
175 (% class="p2" %)
176 a stali se pánem Příběhům.
177
178 (% class="p2" %)
179 \\
180
181 (% class="p2" %)
182 Jejich slova dostala pravost a uvěřitelnost.
183
184 (% class="p2" %)
185 Jejich slova v sobě měla autenticitu.
186
187 (% class="p2" %)
188 Jejich slova měla v sobě zkušenost.
189
190 (% class="p2" %)
191 \\
192
193 (% class="p2" %)
194 Museli prožít svoje příběhy. Aby je mohli vyprávět. Museli prožít svůj život.
195
196 (% class="p2" %)
197 \\
198
199 (% class="p2" %)
200 Až teprve pak začali psát.
201
202 (% class="p2" %)
203 Až pak váš chytli za ruku a vedou do tajemných koutů vaší mysli."
204
205 (% class="p2" %)
206 \\
207
208 (% class="p2" %)
209 "To byl pěkný příběh. Chci být také pánem Příběhu. Znám nějakého?"
210
211 (% class="p2" %)
212 Stařec se jen tajemně usmál a dotknul se jeho ruky.
213
214 (% class="p2" %)
215 \\
216
217 (% class="p2" %)
218 == Základní dějová osa ==
219
220 [[image:url:https://lh3.googleusercontent.com/GVHq9ASVfQCCBzyNBl_mg557zn2piEEBImJTileUVG0ylJIttu4wGhfut9wZiVO6oVxm_o3CbdarGdc1OIdz6_mk9a73WUxpU7AWyu4Pw6vd5trv4Qbhx4ZZTpdytvYZAS5lnyQ4U8L5olFMM6S4cPnxPlXfaidXIiXl92WSIFQKzlMLKD13CaP4W6-vS84zsENoN3vfd9nGMPvM3BbgF4tLK1RpmaxHM1BAVotXF-bX57zj0r9EiZmqGKOPkec2Kuxxg-qk9SlYPJv13J3csXsClHQ3-xydG8w8crEFf-NoQeVWtW2S34AAs6gGoglAIW3aQ5HBhliL_FNNAOYDQQPR8raVLhKkiIRaGse5p080PMO9WYc5BbP80x4FQAHuXptKuy3jirPYO6JyZwiRbmsId0L9c8MbhX0IuU0fw908JdnhjduvLndzAWW8PEkKu-gcFumxuFK-OgkFhp0f9RMzHcfwlSv0cpVrSVhj3MVCCr_nxyUCbFTHXmqzmV8D_gGB2Rz_6y_CKpdwfth_CKtdL62DXxlbhfO5y3Zhf6cZgt-OreWbhWbX2ghAch384f1HrD7QTbCvGSHJXth26YFfR21QBIOF_ubdGQM_fzKUgokpgoJZeuVU-F0EOvBLVHtsjfQ6W3Ct15lF8wnwCo2m3OsbWQGzBYDTLBRZDnPp9w=w1986-h1432-no]]
221
222 \\
223
224 \\
225
226 (% class="relative-table" style="width: 78.5489%;" %)
227 |(((
228 (% class="p1" %)
229 Starý muž vypráví svůj příběh:
230
231 (% class="p1" %)
232 \\
233
234 (% class="p1" %)
235 Co dělá příběh příběhem?
236
237 (% class="p2" %)
238 \\
239
240 (% class="p1" %)
241 Jsem typ, který věci neokecává.
242
243 (% class="p1" %)
244 Nemám rád diplomatické odpovědi.
245
246 (% class="p1" %)
247 Nehraju si s formou, obsah je na čem záleží.
248
249 (% class="p1" %)
250 Zajimá mě jak věci fungují.
251
252 (% class="p1" %)
253 Někdo umí podat věci diplomaticky.
254
255 (% class="p1" %)
256 Já ne.
257
258 (% class="p1" %)
259 Říkám to přímo.
260
261 (% class="p2" %)
262 (Ne) Vždycky jsem byl takový.
263 )))|(((
264 (% class="content-wrapper" %)
265 (((
266 [[image:attach:image2018-11-22_14-16-59.png]]
267
268 [[image:attach:image2018-11-22_14-18-5.png]]
269 )))
270 )))
271 |(((
272 (% class="p1" %)
273 Ale pak přišel příběh - a příběh, ten musíte vyprávět.
274
275 (% class="p1" %)
276 \\
277
278 (% class="p1" %)
279 A to vyprávění je způsob podávání informací, zadržování ostatních a přidávání jiných. Je o postupném dávkování informací o účelném zavádění na zcestí a opětném přivádění na správnou cestu. Je o vytváření vln.
280
281 (% class="p1" %)
282 Ve vyprávění totiž nejde o obsah. (Ve vyprávění nejde ani o formu) Vyprávění JE forma.
283 )))|(((
284 (% class="content-wrapper" %)
285 (((
286 [[image:attach:image2018-11-22_14-28-12.png]]
287
288 \\
289
290 [[image:attach:image2018-11-22_14-30-17.png]]
291
292 \\
293
294 [[image:attach:image2018-11-22_14-30-53.png]]
295
296 \\
297
298 \\
299
300 [[image:attach:image2018-11-22_14-20-9.png]]
301 )))
302 )))
303 |(((
304 (% class="p1" %)
305 Nezáleží na tom, jak se to skutečně chronologicky stalo. Nemůžeme vám říct prostě jak to bylo. Protože pokud máme všechny informace a pokud pochopíme motivy všech postav, najednou není nikdo špatný. Najednou příběh není zajimavý - napětí se ztratí. To napětí totiž vzniká očekáváním a následnou konfrontací tohoto očekávání. A ta konfrontace pak dává příležitost k následné emoční houpačce díky jeho potvrzování nebo rozbouráváním. Ve správném poměru ovšem.
306
307 (% class="p2" %)
308 \\
309
310 (% class="p1" %)
311 Vyprávění je o využívání psychologických vzorců. Je formou manipulace. Vím, že když ti řeknu to a to - budeš si myslel to a to. Když ti k tomu ještě zahraju tuhle hudbu, budeš cítit to a to. Navíc to celé nesmí být příliš okaté, musíš si myslet, že si na to přišel sám. Ukážu ti jenom ty správné náznaky a tobě to pak dojde samo. Poslední krok uděláš sám a díky tomu necítíš, že tě vedu za ruku.
312
313 (% class="p1" %)
314 Nesmíš ani cítit, že tě za tu ruku držím. Mé doteky musí být neviditelné.
315
316 (% class="p1" %)
317 A tak tě zavedu někam, budeš něco očekávat a já ti pak ukážu, že je to úplně jinak. Rozbourám tvoje očekávání. A ty budeš překvapanej.
318
319 (% class="p1" %)
320 \\
321
322 (% class="p1" %)
323 Protože budeš něco očekávat, budeš mít nějaké domněnky, které si myslíš, že byly tvoje i když jsme ti je účelně implantovali využitím vzorců. A pak ti ty domněnky rozboříme něčím co jsi „nečekal”. A vznikne moment překvapení, tou konfrontací vzniká emoce. Celé spektrum emocí.
324
325 (% class="p1" %)
326 \\
327
328 (% class="p1" %)
329 A tenhle moment od nás lidé čekají.
330
331 (% class="p1" %)
332 Jsme tvůrci.
333
334 (% class="p2" %)
335 \\
336
337 (% class="p1" %)
338 Vytváříme očekávání. A díky němu pak máme v moci tvoje pocity.
339
340 (% class="p2" %)
341 \\
342
343 (% class="p1" %)
344 Máme v moci tvoje zklamání
345
346 (% class="p1" %)
347 ….když jsi to tak chtěl a není to tak.
348
349 (% class="p1" %)
350 Máme v moci tvoje překvapení
351
352 (% class="p1" %)
353 …když je to jinak než jsi čekal.
354
355 (% class="p1" %)
356 A máme v moci tvoje uspokojení
357
358 (% class="p1" %)
359 …když jsi to tak chtěl a konečně se to tak stalo.
360
361 (% class="p2" %)
362 \\
363
364 (% class="p1" %)
365 A pak je tu ještě něco - díky čemu necítíš naši ruku
366
367 (% class="p2" %)
368 \\
369
370 (% class="p1" %)
371 Je to tvá identifikace s postavou.
372
373 (% class="p2" %)
374 \\
375
376 (% class="p1" %)
377 Ať už je to hlavní hrdina - správňák, kterého spolužáci šikanují. Ten, který se vydá na dobrodružnou cestu. Ať už jsou to malé roztomilé děti, které potká na cestě a kterým je ubližováno nebo starostlivý rodiče.
378
379 (% class="p1" %)
380 Každá taková postava se ztotožní s něčím v tobě. Jsou to vzorce, stereotypy se kterými se naše vzorce, které takto nazýváme ztotožníme. Každý v sobě máme něco z hrdiny, něco z dítětě nebo rodiče.
381
382 (% class="p1" %)
383 Čím víc je postava skutečnější, tím více se s ním ztotožníte, tím více jste zaujatí, tím víc se ztrácíme  v příběhu.
384
385 (% class="p1" %)
386 \\
387
388 (% class="p1" %)
389 Tím více necítíte mou ruku, kterou vás vedu.
390
391 (% class="p2" %)
392 \\
393
394 (% class="p2" %)
395 A nakonec toto řemeslo přetvořili do uměí.
396
397 (% class="p2" %)
398 Byli lidé, kteří toto řemeslo studovali. Zlepšovali se v něm. Bylo jen pár takových. Pár vyvolených.
399
400 (% class="p2" %)
401 S úzkostlivou pečlivostí studovali vše. A když školu dokončili, byly pouze na začátku. Ještě nebyly připravení. Chyběl jim poslední krok.
402
403 (% class="p2" %)
404 Museli získat chybějící prvek. Museli získat zlato.
405
406 (% class="p2" %)
407 \\
408
409 (% class="p2" %)
410 A tak vyrazili na cestu.
411
412 (% class="p2" %)
413 Vyrazili Žít, Milovat. Získávat a Ztrácet. Radovat se a trpět.
414
415 (% class="p2" %)
416 A pak.. až nakonec
417
418 (% class="p2" %)
419 Až už nic nezbylo..
420
421 (% class="p2" %)
422 ..se vrátili zpět..
423
424 (% class="p2" %)
425 S tím zlatem..
426
427 (% class="p2" %)
428 a stali se pánem Příběhům.
429
430 (% class="p2" %)
431 \\
432
433 (% class="p2" %)
434 Jejich slova dostala pravost a uvěřitelnost.
435
436 (% class="p2" %)
437 Jejich slova v sobě měla autenticitu.
438
439 (% class="p2" %)
440 Jejich slova měla v sobě zkušenost.
441
442 (% class="p2" %)
443 \\
444
445 (% class="p2" %)
446 Museli prožít svoje příběhy. Aby je mohli vyprávět. Museli prožít svůj život.
447
448 (% class="p2" %)
449 \\
450
451 (% class="p2" %)
452 Až teprve pak začali psát.
453
454 (% class="p2" %)
455 Až pak váš chytli za ruku a vedou do tajemných koutů vaší mysli."
456
457 (% class="p2" %)
458 \\
459
460 (% class="p2" %)
461 "To byl pěkný příběh. Chci být také pánem Příběhu. Znám nějakého?"
462
463 (% class="p2" %)
464 Stařec se jen tajemně usmál a dotknul se jeho ruky.
465 )))|(((
466 (% class="content-wrapper" %)
467 (((
468 [[image:attach:image2018-11-22_14-23-20.png]]
469
470 [[image:attach:image2018-11-22_14-24-37.png]]
471 )))
472 )))
473
474 (% class="auto-cursor-target" %)
475 \\

Navigace